Polské majáky na kole - cyklovýlet po polském pobřeží Baltu

05. Lunapark na 16. poledníku

Vycházková kolonáda do centra Kolobrzegu vede od kempu Baltik i na druhou stranu, kde je za městem ještě několik hotelů. Krátce za nimi pak plynule přejde v cyklostezku vedoucí lokalitou, kde si člověk přijde jako na Šumavě. Vypadá to tu jako na slatích, podél cesty jsou jezírka, přes mokřiny vedou dřevěné můstky. Chybí tu snad jen kůrovec.
Kolobrzeski Las, jak se oblast jmenuje, je zato hned od rána plný lidí. Pomáhá tomu i počasí. Znovu se objevilo a hřeje sluníčko, a tak se na jezírka, která coby zrcadla ještě umocňují kouzlo zdejších scenérií, jezdí dívat lidé i v protisměru z resortů Sianožety a Ustronie Morskie.

Stejně jako na stezce samé panuje i v nich čilý dopolední mumraj, kdy rekreanti houfně míří na pláž či do kaváren na promenádě. A podobné je to i ve vsi Gaski, kde stojí stejnojmenný maják.
Maják ve městečku Gaski byl součástí hospodářství se stodolou a dalšími budovami   Výhled z majáku na městečko Gaski   Mezi korunami stromů vykukují při pohledu dolů kousky pláže
Kamenná věž stojí v pěkné upravené zahradě obehnané cihlovou zdí ještě spolu s domem majáčníka, stodolou a několika dalšími objekty. V minulosti to zjevně bývala soběstačná hospodářská usedlost. Dnes to tu vypadá spíš jako v lunaparku.

Z jednoho objektu je výčep, kde rodiče zapíjejí výšlap na věž, zatímco kolem pobíhají a vřískají děti. Kolem bufetu je navíc spousta dětských autíček a automatů, které zas neustále vřískají kolotočářské melodie, ať si s nimi někdo hraje, nebo ne. Na ochozu ve výšce 50 metrů už ale naštěstí moc hluku slyšet není. Od majáku vede stezka do další rekreační obce Sarbinowo po prašné polňačce. Hned za sousední vískou Chlopy se ale vnoří do příjemně stinného pobřežního pásu lesa. V něm se ukrývá i pěkné odpočívadlo s kamenným monolitem, na němž deska upozorňuje, že tudy prochází 16. poledník.

Další úsek mezi obcemi Gmina Mielno a Lazy vede po úzkém proužku pevniny, který odděluje moře od jezera Jamno. Jede se po silnici, kde je poměrně provoz, a tak je snadné začít závidět lidem, kteří v Mielně u mola nastoupili do loděk a teď se nechávají kolébat po hladině jezera.
Kámen v lesíku u vesnice Chlopy označující 16. poledník   Nápodoba majáku ve městě Mielno u mola, odkud jezdí výletní loďky na jezero Jamno   Cisterciácký kostel z konce 14. století ve vesničce Iwiecino
Vzápětí se navíc objeví potíž. Za obcí Lazy další hřbet pevniny odděluje moře a jezero Bukowo, jenže tentokrát po něm nevede žádná cesta a nezbývá než jezero objet. Naštěstí po okresce do obce Osieki moc aut nejezdí, přes Rzepkowo a Iwiecino lze dojet do Bielkowa po dlážděné polňačce a tam už se začíná smrákat, takže i zbylých 8 kilometrů po hlavní silnici přes Bukowo Morskie do Dabki naštěstí ubíhá v poklidu.