11. Vivat kuře gril memoriam

Wladyslawowo je poslední bod na mapách stažených a vytištěných z internetu, a tak je druhým cílem odpočinkového dne kromě obhlídky zajímavostí ve městě i sehnání turistické anebo ještě lépe cyklistické mapy trojměstí Gdyně-Sopoty-Gdaňsk a poloostrova Krynica Morska. Pohříchu ani jedno z toho není vůbec snadnou záležitostí.

Dřevěná figura kormidelníka vykukující z dílny řezbáře u přístavu Wladyslawowo

Zajímavostí ke kochání ve městě zrovna moc není. Jednou z mála je dřevěná figura kormidelníka trčící z lodi u dílny řezbáře, kolem které se cestou od kempu zahýbá do přístavu. V něm je na co se dívat, marina je rozlehlá a kotví v ní desítky, možná přes stovku rybářských škunerů, motorových člunů, jachet i výletních plachetnic. Místo obvyklé pirátské lodi je tu tentokrát drakar.

Netradiční proti jiným přístavům je opravna lodí, které jsou vyzdviženy na rampu a lze si tak zblízka udělat přehled o tom, kolik z nich je vidět, když jsou na vodě, a jak velká je a vypadá část ukrytá pod hladinou. U vstupu do přístavu je závora, areál je ale volně přístupný.

Do přístavu Wladyslawowo se naštosuje několik stovek menších i větších lodí

Součástí přístavu je i rozlehlý dok s opravnou lodí

Rybářské lodě, výletní lodě, místo pirátské plachetnice tentokrát drakar

Kousek za přístavem směrem zpátky na Rozewie leží městská pláž, protože ale každou chvíli poprchává, nemá asi moc smysl tam chodit. Raději tedy pěšinou mezi řadovkami do centra a na hlavní městskou třídu pustit se do pátrání po mapě.

V trafikách u autobusového nádraží je to marné. Mají tady bůhví proč mapu Kolobrzegu a Štětína. Aspoň ale dají tip, že na vlakovém nádraží přes ulici je infocentrum.

Kupodivu dá docela práci ho najít. Nikde žádné směrovky, značky ani vývěsní štít. Jen z boku nenápadné špinavé dveře, za kterými by člověk čekal spíš sklad nářadí, kdyby si nevšiml ještě nenápadnější cedulky. Stejně lákavá je bohužel i nabídka - autoatlasy, pár prospektů, kde se ubytovat, a pár cetek. Turistické mapy ne. A ani rada, kde je získat.

Hlavní bulvár ve Wladyslawowu zakončený radnicí s vyhlídkovou věží

Kromě úřadů je v budově i výstava motýlů a brouků, vedle stojí obří lunapark

Až teprve když u jednoho bufetu kuře obětuje život na grilu a poslouží jako lék na frustraci, přichází náhle při obírání kostí zjevení - naproti je trhovecký hangár a jeden z vývěsních štítů hlásá výprodej knih. Většinu košů uvnitř sice zabírají ponožky a ještě divnější hračky než v Česku, ale přesto se tu nakonec podaří kýženou mapu najít. A za směšných 3,5 zlotých, tedy za dvacku.

V opojení z úspěšné mise i z toho, že mezitím vylezlo slunce, pak před radnicí s vyhlídkovou věží, v níž je výstava motýlů a jiné havěti, přichází nápad vynechat vyhlídku i havěť a odměnit se raději návštěvou obřího lunaparku, jehož přítomnost oznamuje obří ruské kolo vyčuhující nad radnicí. Jenže uvnitř stejně obří prázdno. Desítky kolotočů, střelnic, ale žádní lidé. Ani personál. Procházka příznačně končí u Zámku duchů.

Vynahradí to ale jiná zábava. Na terásce restaurace v kempu se večer koná koncert populární místní kapely G.A.S.P. Dvacítka místních tančí a zpívá její hity, dvacítka cizinců si zase užívá šlágry od U2, Nirvany a dalších světových bandů. Hraje se do půlnoci. A pak přicházejí pánové Kosta a Lešek a do tří ráno běží debata o tom, jak Češi vidí Poláky a naopak, že i Poláci pokládají svá piva za hnusná a milují Pilsner nebo že vůbec nejsou tak věřící, jak se říká, a že hlavně mladí na to dnes už pěkně kašlou. To poslední se ukáže hned pozítří jako velký omyl.