Polské majáky na kole - cyklovýlet po polském pobřeží Baltu

15. Výhled až do carské říše

Krynica Morska je proti polostrovu Hel trochu nudná. Od začátku až na konec se jede po silnici, naštěstí sice bez velkého provozu, jenže taky skoro celou dobu i bez výhledu na moře, s pásem lesa po levé i pravé straně, jen občas přerušeným nějakou obcí. Na druhou stranu maják, který čeká na konci, je hezčí, a pár zajímavostí se přece i tady najde.
Přívoz přes ústí Visly do Baltského moře mezi městy Swibno a Mikoszewo
Hned na začátku cesty čeká v obci Swibno zpestření v podobě přívozu přes Vislu. Řeka tu má šířku více než 300 metrů, ale ponton vlečený z boku připojeným výkonným člunem ji překoná velmi svižně. Skoro to až člověku přijde líto, že jízda netrvá o moc déle než na Labi a že si tu šířku vlastně ani pořádně nevychutná.

V ospalém městečku Mikoszewo ležícím hned za vodou se k silnici přimkne úzkokolejka. Že by tu stejně jako na Helu jezdil vlak a lze se v případě nutnosti vrátit po kolejích? Kdepak, tahle trať má jiný účel, jak se ukáže zhruba po třinácti kilometrech.
Kostel zasvěcený Panně Marii v městečku Jantar   Neobyčejný strom u vesničky Katy Rybackie, na kterém rostou švestky a šišky zároveň   Zátiší v zahradě usedlosti poblíž vesničky Katy Rybackie
Ještě předtím vede cesta přes město Stegna, kde stojí další z mnoha podivuhodných polských kostelíků a ve kterém je odbočka na pobřeží k rekreačnímu resortu, kde dnešní putování skončí. Ale to až večer. Teď cesta pokračuje dál na východ, kde se krátce za obcí vyloupne po pravé straně dřevěná bouda vlakové zastávky Sztutowo Muzeum.

Jde o výstupní stanici, kde za války z dobytčáků vylézali vězni a putovali do nedalekého koncentráku. Odbočka k němu je hned vedle zastávky, cesta má jen pár desítek metrů a lágr je volně přístupný. Je lepší zajet tam hned, než až při cestě zpátky, otevřeno je pouze do šesti.
Nejvýchodnější maják na polském pobřeží na kopci za městem Krynica Morska   Kousek za kopcem už lesnatý poloostrov přetíná hranice s Ruskem
Za městem Sztutowo už vede dál zase jen samotná silnice bez kolejí. Naštěstí se ale brzy připojí voda, i když jde jen o záliv a na obzoru je neustále vidět pevnina, která směřuje k hranici s Ruskem. Stejně tak i poloostrov. Za vesničkami Katy Rybackie a Skowronki brzy následuje cílové městečko Krynica Morska a za ním maják, z jehož ochozu se dá až do carské říše dohlédnout.

Vidět toho ale z ní až tak moc není, dál po výspě je pořád les. Směrem na západ se dá při pěkném počasí dohlédnout až na Hel. Příjemné je odpočinout si na lavičce v pěkné udržované zahradě, kde maják stojí. Zdobí ji slunečnice či socha na památku vojáků, kteří věž střežili v roce 1945 před ustupujícími Němci hnanými Rudou armádou. Maják sice nakonec padl, nový se ale rozsvítil už roku 1951.
Nedaleko městečka Stegna leží bývalý koncentrační tábor Sztutowo   Na obvodové zdi jsou dobové snímky, jak to zde vypadalo během 2. světové války   Zastávka, na které vystupovali vězňové z vlaku, od přívozu k ní vede úzkokolejka
Zpáteční cesta vede po stejné trase, jen ve Stegně přijde už avizovaná odbočka za posledním noclehem na trase. Silnička vedoucí kolmo k pobřeží je lemovaná hotely a penziony, až náhle skončí na bizarním náměstíčku tvořeném více než desítkou budov. Všechno to jsou bufety a restaurace. Pohříchu v půlce září už je tu po sezoně, takže s úderem osmé začíná jedna po druhé sklízet. Pro příště je dobré pamatovat si, že v tuto dobu je lepší nejprve se jít najíst, než vyrazit do kempu stavět stan, sprchovat se a pak přemlouvat, aby vám ještě někdo něco uvařil.