Polské majáky na kole - cyklovýlet po polském pobřeží Baltu

16. Sladkohořká poslední noc

Úplně původní plán zněl obkroužit Kaliningradský záliv, jet až k ruské hranici a na rychlík z Gdaňsku domů se dopravit vlakem z Elblagu. Od rána ale poprchává, temné nebe slibuje i horší věci, a navíc nechávat cestování na pátek, kdy lze čekat vlaky přeplněné, je přílišný risk. Čili raději sbalit stan a vyrazit zpátky do Gdaňsku. Vstříc poznání, že mezi velkými městy v Polsku je jedno, kdy a kam jedete. Mačkáte se stejně.
Na kraji Gdaňsku se naštěstí vyčasilo, dokonce vylezlo sluníčko, takže poslední večer před odjezdem je nečekaně pěkný. Po koupi jízdenek zbývají asi tři hodiny na ještě jednu procházku centrem Gdaňsku. Teď, když se setmělo a stará radnice, Neptunova fontána a další památky jsou nasvícené, působí ještě magičtěji.

Dluga ulica vydá hned u náměstí Dlugi Targ ještě jedno tajemství, jež předevčírem zůstalo za denního světla skryto: hospodu a minipivovar, kde výtečně vaří nejen jídlo, ale i vlastní pivo. Po všech těch vodičkách typu Žywiec a Lech nádherně hořká "sladká tečka" na závěr.
Noční náměstí Dlugi Targ s gotickou budovou radnice   Věže gotické radnice, uvnitř budovy sídlí muzeum historie města
Zcela jiný druh hořkosti je zážitek z nočního expresu do Varšavy, který je tak plný, že nezbývá než od půlnoci až do šesti ráno stát u kol na chodbičce a ještě s nimi co chvíli posunovat kvůli výrostkům, kteří si udělali z jednoho záchodku kuřárnu a bez ustání se courají z vagonu do vagonu.

Po přestupu a dojetí do Ostravy by tak bodl panák. Naštěstí u nádraží není žádný stánek s rumem a funkci nakopávače bude mít až kafe ve vlaku do Prahy. Proč naštěstí? Protože až teprve z novin, které ke kávě stevard přinese, zjistíme, že na Ostravsku vypukla metanolová aféra...

Ale to už je zase úplně jiný příběh.